Skryté nebezpečí v krčních tepnách: co jsme zjistili při posledních neurosonologických vyšetřeních

Pláty, které nebolí – ale mohou změnit život

V posledních týdnech jsme v naší neurosonologické laboratoři vyšetřili řadu pacientů, kteří nepociťovali žádné závažné potíže. Přesto jsme u nich odhalili aterosklerotické změny na krčních tepnách, které mohou mít v budoucnu závažné následky. O jaké nálezy se jednalo?

Co jsme zjistili?

• Aterosklerotický plát ve vnitřní krkavici bez kalcifikace – tzv. „měkký plát“, který může být náchylnější k prasknutí a způsobit uzávěr cévy.
• Poloobvodové (semicirkulární) fibrozní pláty v místě větvení krkavice – typická lokalita, kde dochází k turbulence toku a tím i k tvorbě plátů.
• Velký hypoechogenní plát zužující průsvit (lumen) cévy s počínající poruchou toku – snížený průtok krve do mozku může být časem spojen s přechodnými ischemickými atakami nebo cévní mozkovou příhodou.
• Smíšený plát s tukovou i vazivovou složkou a kalcifikacemi – kalcifikace mohou zpevnit plát, ale zároveň ukazují na dlouhodobý vývoj aterosklerózy.
• Tukový hypoechogenní plát ve společné krkavici – měkké pláty s vysokým obsahem tuku jsou z hlediska embolizace a rizika uzávěru obzvláště nebezpečné.
• Menší fibrozní pláty vystupující do lumen vnitřní krkavice – zatím bez poruchy toku, ale mohou časem postupně růst.
• Fibrozní plát na horním pólu společné krkavice bez výrazného zúžení – časné stadium aterosklerózy, které je ideální zachytit a zaléčit.

Co tyto nálezy znamenají?

Všechny tyto nálezy svědčí o přítomnosti aterosklerózy – tedy ukládání tukových a vazivových látek do stěn tepen. Pláty zužují průsvit cév (tzv. lumen), snižují průtok krve a mohou být příčinou mozkové příhody (mrtvice), pokud dojde k jejich prasknutí nebo uvolnění části plátu.

Proč přijít na vyšetření co nejdříve?

• Většina plátů nezpůsobuje žádné příznaky – dokud není pozdě.
• První varováním může být až cévní mozková příhoda nebo přechodná ischemická ataka.
• Neurosonologické vyšetření je neinvazivní, bezbolestné a hrazené zdravotními pojišťovnami (VZP, ZPŠ).
• Včasná detekce umožňuje nasadit léčbu a předejít chirurgickému zákroku nebo invaliditě.

Kdo by se měl nechat vyšetřit?

• Každý člověk nad 60 let,
• osoby nad 50 let s rizikovými faktory (vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovka, kouření, genetická zátěž),
• pacienti po prodělané cévní mozkové příhodě či infarktu.

Nepodceňujte tiché změny v cévách

Z výše uvedených nálezů je zřejmé, že aterosklerotické změny jsou častější, než si většina lidí myslí – a týkají se i těch, kteří se cítí zcela zdravě. Pokud je odhalíme včas, je možné je léčit medikamentózně a zabránit vážným komplikacím.